|
Už dva víkendy po sobě jsme byly s Adinkou závodit.
První říjnový v Třebovicích a druhý v Brně.
Na úvod musím hned napsat, že oba tyto víkendy
byly pro mě hodně náročné a tak asi pokec o nich nebude nijak obsažný. Takže
jen ve zkratce.
První říjnový víkend jsme
jely na závody do Třebovic. Počasí bylo nic moc, stále hrozil déšť a mě byla hrozná
zima. Adince ani ne, protože ta bydlela v domečku s Eliškou a
Wifinkou Podoliskou. Holky funěly, dýchaly a tak si v domečku udělaly
hezky teplo, takže jim bylo super. Nám dvounohým bylo hůře. V Třebovicích ,
jelikož jsou tady blízko, bylo spousta známých černožlutě oděných tváří. Bylo to
moc super. Super nálada, spousta fandění. Vosy měly velký úspěch nejen svým
hlasitým fanděním,ale i v bězích atak skoro vždy od nás z oddílu stál
na bedně. I nám se to s Adinkou podařilo.nejenže jsme se ani jednou nediskly,
ale Adinka v sobotu doběhla ve zkoušce jako druhá a v neděli,k mému
velkému překvapení, skončila v součtu za oba dva dny na třetím místě. To
byl náš největší životní úspěch. Ale myslím si, že Adince to tak bylo jedno,
pořád hleděla na svou novou oblíbenkyni „tetu MRKVIČKU„ = Terku Královou.
Chudák Terka, ta už těch přezdívek má. Jinak naše videa z těchto závodů najdete na stránce fotogalerie - videa .
Druhý víkend jsme vyjeli
na závody až do Brna na Podzimní Brno. Bylo nás plné auto, já s Adinkou,
řidička Petra Brandlinská s Iky, Terezka Králová
alis Ňamka – teta Mrkvička s Sheilou, holky Podolinské – Jana, Eliška a Wifi a
Peťa Abbová s Abíčkem.
Cestu jsme přežili ve zdraví, do Brna přijeli
včas, postavily jsme pergolu a těšily se na běhy. Na úvod nás zklamalo, že se
zde neběhají zkoušky, ale dva jumpingy a jeden běh agility, ale řekly jsme si,
no co aspoň si zaběháme. Tak jsme běhaly. No běhaly, my jsme se s Adinkou v sobotu
hodně pochlapily a doběhly jsme pouze jeden běh. Takže skóre soboty 1:2. ty dva
diky byly ohromné. V jednom běhu jsme se diskly až na předposlední
překážce, sice to byla škoda, ale aspoň jsme si zaběhly celý parkur. Ale úplně první běh = DISK stál za to (viz. ukrutně dlouhé video = Brno 1). To jsme se diskly už na
druhé překážce (viz video pro pobavení, jaký jsem „borec“(chudák Aďa, tak blbou
má paničku)) Po skončení prvního závodního
dne, kdy jsme nestihly ani vyhlášení jsme vyrazily směr Zbraslav, kde jsme měly
zajištěnou ubytování. (odbočte vpravo, držte se vpravo, vpravo, vpravo....)
Ubytování nebyl žádný luxus, ale každá jsme měly svou postel a bylo zde teplo.
Tak jsme si udělaly bohatou a hezkou večeři, uvařily vylepšená čaj, zašly na
jedno kecaly a kecaly. No, co by jste
čekaly od ženských. S půlnocí už hovor ustával a pak už v pokoji byli
sami „broučci“ – spali a spali.
V neděli ráno jsme se sbalily,oškrábaly auto
a vyrazily opět běhat. Neděle byla ve znamení hezkého podzimního počasí,
sluníčko svítilo a nebýt studeného větru, bylo by to super. I ty běhy vypadaly
lépe. Mám namysli ty svoje s Adinkou. Skóre jsme trocho vylepšily 2:1. No, není každý den posvícení. Z naší posádky se nejvíce dařilo Terce a
Janě. Ty nakonec skončily v neděli na stupních vítězů(Terka i v sobotu!)
Bylo velmi překvapivé, že se na těchto závodech vyhlašovaly pouze součty
jednotlivých dnů. Dokonce se zde nevyhlašovali ani vítězové součtů obou dnů, jako
to bývána ostatních závodech. No jiný kraj, jiné zvyky.
Takže po vyhlášení jsme se opět nějak naskládaly
do auta a vyrazily s malou občerstvovací přestávkou domů, kam jsme se
myslím všichni těšily. Pejsci toho měli taky dost a jen polehávali. Cestu do Brna
zpět jsme přežily a vlastně to byl malý test na další cesty, protože ve stejném
složení máme namířeno i na závody do Olomouce, Hlučína a Třebíče. Takže bude
opět o čem psát, snad .....
P.S. Videa z Brna Fotogalerie - videa
|
|
