Letošní
rok jsme s Adinkou pojaly, jako rok závodní. Řekla jsem si, že dokud držím
pohromadě, musíme toho s Aďou využít, a tak jsme již letos podruhé
vyrazily na závody. Nikam daleko jsme jet nemusely, protože dvoje zkoušky se
konaly „za humny“ – v Ostravě -Třebovicích.
Na
závody jsme jeli společně s Petrou Ikynkovou, která byla tak hodná a vzala nás s Aďou do
autíčka. Doprovázeli nás její Honza a naše instruktorka Jana, bez které by se
to neobešlo. Na závody dorazily i ostatní „vosy“, takže nás bylo celé žlutočerné
ležení. Počasí nevypadalo nic moc a hned na začátku na nám trošičku skráplo.
Ale pak se počasí umoudřilo a dokonce chvilenku i oskárek na nás udělal kuk. Jako
první běhaly „jedničky, což zatím, až do podzimu jsme i my s Adinkou, pak „dvojky“
a nakonec „trojky“. První běh Adinka běhala moc hezky a rychle, ale já jí to trošku
v závěru zkazila, což mi bylo vytknuto mou instruktorkou, ale byla z toho
jen časová ztráta, zkouška na výbornou bez chyby a hezké třetí místo. Hned se
běžela druhá zkouška. Při té se nám taky dařilo, bylo to opět bez chyb a druhé
místo.
Adinka
byla skvělá, já při prvním běhu myslela, že nedoběhnu, trošku to díky dešti
klouzalo, moje nohy nejsou fit, ale daly jsme to. Po vyhlášení jedniček, běhaly
dvojky a tak jsme ještě zůstali a fandily. Při tom jsme kecaly, no samozřejmě
samé baby. Kája Šeba opět dokumentoval naše výkony skvělými fotografiemi (dodám
později) a bavil nás svými vtipy. No a pak se jelo domů. Doma z nás měli
radost, teda naši chlapi, Axa byla šťastná, že jsem doma a že Adinka vyhrála
skvělý uzlík a pak jsme si s Adinkou hajli a spinkaly, jako dva broučci.
|
