BUONAFE & spol.       

Je po táboře a já jsem dostala k úpravě stránek a k článku o táboře. Konečně jsme se po dlouhé pauze k mé radosti i Adinky dostaly zpátky ke cvičení agility. Letos se k nám poprvé připojila i naše „malá Axa“.

1. den – neděle
Tak jsme konečně dorazily. Díky dešti a zimě se naše zavazadla trochu rozšířila, ale zvládly jsme to. V chatce na nás čekala moje kamarádka Petra s australský ovčákem Abbem, velkou nadějí agility. Naše „lepší “ polovičky (můj manžel Laďa a Petřin přítel Filip) brzy odjeli a my jsme se mohli všichni vrhnout do tábornického života. Adinka a Abbo už na táboře byli, ale Axa zde byla poprvé. Ale musím říct, že od první chvíle se jí tady moc líbilo a snad jí jediné nevadilo, že prší a je zima. Byla ráda, že si může hrát s Abbem „na medvídky“. My s Petrou se jen obávaly, aby chatka vydržela.

2. den– pondělí
Ráno – déšť. Den jsme zahájili procházkou s venčením. Naší instruktorkou byla Lucka. To jsme věděli dopředu a Lucka říkala, že se na nás těší. No nevím, jestli názor po táboře nezměnila, ale to až později. Jelikož jsme s Axou cvičily od 7.20 ve skupině, jak jí Lucka nazvala LA 0 a hned pak s Adinkou SA2, tak jsem si natáhla ortézu a šly jsme na to. Axa se vrhla do cvičení s velkou vervou, jak je jejím zvykem se vrhat do všeho, a já jsem během chvilky necítila nohy, ale i ruce. Já si po tak dlouhé době připadala vedle Axy jako blb, který se nikdy nic nenaučil a snad ani nenaučí. Začali jsme Axu učit skočku a tunel. Abbo běhá agility už déle než Axa, ale tady běhali ve stejné skupině. Jde mu to daleko lépe.Je to šikovný kluk. Nakonec se nám to povedlo a dokonce jsme skočku a tunel dokázaly spojit dohromady. S Adinkou to bylo o něco jednodušší. Jen jsem se více naběhala. Kdyby nepršelo, bylo by to super. Adince je stále zima, tak většinu doby tráví v posteli pod všemi dekami a nebo ve spacáku.

3. den - úterý
Noc byla studená a já jsem zmrzla jako preclík. Adina, ta nevěrnice, se v noci přestěhovala k Petře do spacáku, takže ani ona mě nehřála, a to jsem na ní spoléhala. Den jsme zahájily blahopřáním Axe, protože dneska měla své první narozeniny. Dopoledne jsem cvičila s oběma holkami. Axa zvládla hop, tunel, hop, sice na nějaký milióntý pokus, ale zvládla! Navíc si zkusila látkový tunel, který jí Lucka přidržela. Také jsme začaly trénovat zóny. Odpoledne jsme s holkami vyrazily autem za „tetou“ Alenou na chalupu, kde jsem se usušila se všemi svými botami, nakoupila v obchodě „zásoby“ do čaje, Axa si pohrála s Maxem a Jessi. Holky, hlavně Aďa byla šťastna a zalezla za kamna a vylezla, až jsme odjížděly zpátky do tábora. Po cestě opět začalo pršet a vydrželo až do večera. Večer jsme slavily Axiny první narozeniny. Zapily jsme jí pořádně, aby jí to dobře v budoucnu běhalo.

4. den – středa
V noci mi sice byla opět zima, i když jsem přidala další vrstvy, ve kterých jsem spala, ale ráno to vypadalo, že se blýská na lepší počasí. Axa běhá jako divá. Modřiny na rukou přibývají, mě bolí nejen kolena, ale vlastně celý člověk, ale jsme všechny spokojené. Dneska už zvládla sama i látkový tunel. Adinka, o které moc nepíši je taky skvělá. Cvičí moc pěkně, jako kdyby neměla dvouletou přestávku. Jen se dříve unaví. Axa si hraje i s jinými pejsky. Sem tam se do ní schutí pustili i „kucínci“ od Martiny Hodkové. Axu učarovaly talíře na frisbee, se kterými tady trénovaly naše spolubydlící
z vedlejší chatky. Naše nová kamarádka Markéta, to s ní i zkusila a Axa byla přímo unešená. Proto jsem jí nějaké dodatečně k narozeninám obědnala a budeme to zkoušet. Markéta nás dokonce fotila. Její fotky jsou prostě nádherné (viz. fotogalerie agility a fotogalerie různé). Dnešek byl ve znamení procházek a focení. Axa se chovala jako prasátko a Adinka se seznámila s kavalíry, kteří byli tady taky na táboře a taky s beruškou.

5. den - čtvrtek
Běháme a běháme. Dneska jsem si sice s Axou připadala jako blb nevětšího rázu, ale ono se to zpraví. Je to jiné běhat s Adinkou a Axou. Jednak Adinka vše umí a já zapomínám a chci to už i po Axe, ale i když se to Adinka učila, byla jiná než Axa. Jinak Axa řádí stále s Abbem, hlídá chatku jako divá. Štěká na psy a večer i na lidi. Co kdyby nás někdo chtěl ukrást. Odpoledne jela Petra s Martinou Hodkovou na výlet do Opavy a my čtyři (tj. já, Adinka , Axa, Abbo)jsme hlídali chatku. Zašli jsme si na procházku, Axa s Abben lítali za balonkem. Večerní program je teď ustálený - scrabble a zahřívání čajem.

6.den – pátek
Dnes jsme měli pouze jeden dopolední trénink a to jen s Axou. Adinka má volno, protože jsem se rozhodla,že se zítra zúčastní závodů. S Axou jsme trénovali všechny překážky, které už umíme. Zní to moc vznosně, umíme zatím hop a tunely, ale dneska jsme k těmto překážkácm přidali i kladinu. Poprvé jí Axa přešla sama samotinká. Je to moje nebojácná holka. Odpoledne jsme měli volno, hlavně kvůli mě, aby si nohy trochu odpočaly na zítřek a tak jsme se vydaly s Axou aspoň k rybníku zjistit, zda-li plave. Plave!!! Je to naše malá potápka. Skákala do rybníku za balonkem jako namydlený blesk.

7.den – sobota
Dnes se konaly závody. Adinka běhala moc pěkně. Kdyby jí to panička nezkazila, bylo by to úžasné! Ale i přes to, že závodila naposledy před dvěma lety a to právě zde ve Větřkovicích, měla jsem z ní pocit, jako kdyby nikdy pauzu neměla. Na závody přijela moje instruktorka Jana Podolinská s Wi-Fi. Těm se dařilo o moc víc a Wi-Fi byla v jumpingu i zkoušce druhá a celkově v součtu první. Vyhrála prstě co se dalo. A my jí moc děkujeme, protože nebyla lakomá a podělila se o dobrůtky. Odpoledne jsme si zahráli opět scrabble, já se skoro sbalila a večer prokecali s naší instruktorkou Luckou.

8. den – neděle
Ráno jsme se vyvenčily, já se nasnídala, naložila věci do auta a vyrazila i s holkami směrem k domovu. Holky prospaly celou cestu a vlastně se jen přemístily do svých domácích pelíšků a pokračovaly v dospávání.

Na táboře bylo moc super a jestli mi vydrží nohy a Lucce nervy, tak tam určitě pojedeme zase.
Gabka + Axa + Adinka