1. Celková charakteristika
Chodský pes je středně velký pes ovčáckého typu s obdélníkovým rámcem těla. Má dlouhou srst s bohatou podsadou, která ho činí otužilým a odolným vůči povětrnostním vlivům. Vyniká harmonickou stavbou těla. Všechny tělesné partie jsou sladěny tak, že jako celek působí kompaktně a ladně. Charakteristické pro plemeno je postavení a nesení krátkých uší, elegantní linie dlouhé šíje a krku a dále bohatost dlouhé srsti. Jeho pohyb je lehký a volný. Vyznačuje se temperamentní povahou bez známek nervozity. Je přítulný ke členům rodiny, zejména k dětem.Vůči cizím osobám je zdrženlivý, avšak při ohrožení svých blízkých nebo jejich majetku umí být ostrý a útočný. Je výborným hlídacím, ochranným a doprovodným psem, který je schopen náročného výcviku.Je obdařen vynikajícím nosem, čichové práce zvládá s lehkostí a temperamentem. Díky ideální střední velikosti a dobré ovladatelnosti lze chodského psa využít ve slepeckém výcviku. Navíc pro výborné čichové schopnosti muže být s úspěchem nasazen při záchranářských akcích a při vyhledávání osob v lavinách. Projevuje rovněž vlohy pro střežení stád a práci v zápřahu.

2. Důležité proporce těla
Ideální parametry dvouletého jedince:
Index formátu: délka trupu tvoří 110% výšky v kohoutku
Index výšky. hloubka hrudníku tvoří 49% výšky v kohoutku
Index typu hlavy. délka nosní partie tvoří 46% délky hlavy

3. Chování a charakter
Temperamentní pes rychlých, ne však překotných reakcí. Lehce učenlivý, pozorný, dobře ovladatelný, poddajný. Je skromný, nenáročný a houževnatý. Jeho přítulnost k malým dětem je obdivuhodná a činí z něho příjemného společníka rodiny. Je nebojácný, pevných nervu a mimořádně ostražitý. Má výborné čichové schopnosti.

4. Hlava
4.1.Lebeční partie
Lebka je plochá a zvolna se zužující směrem k očím se středem zúžení po celním vrubu, který je lehce naznačen. Týlní hrbol je hmatatelný, avšak na pohled nevýrazný. Čenichová partie je mírně kratší než mozkovna, od níž je oddělena širokým celním sklonem. Celní sklon není ani příliš ostrý, ani příliš mírný. Nadočnicové oblouky jsou zřetelné, ale nevystupující. Líce jsou suché, pokryty plochými svaly. Kůže lebeční partie je napjatá a pokrytá krátkou, hustou a hladkou srstí.
4.2.Obličejová část
4.2.1. Nosní partie
Nosní hřbet je rovný(přímý), s prodlouženou linií mozkovny téměř rovnoběžný. Směrem k čenichu se klínovitě zužuje.
4.2.2. Čenich
Středně velký, plný, černě pigmentovaný, nozdry otevřené. 4.2.3. Pysky
Pevné, suché, dobře přilehlé s uzavřenými kouty.
4.2.4. Čelisti
Horní a dolní čelist jsou úderné, silné a delší, postupně se zužující k čenichu.
4.2.5. Tváře
Hladké, dobře přiléhající, pod očima nepropadlé. 4.2.6. Zuby
Zdravé, silné, čisté bílé, v pravidelném postavení nůžkového skusu. Moláry na sebe přesně dosedají, rezáky se navzájem dotýkají. Chrup je úplný.
4.2.7. Oči
Středně velké, mandlového tvaru, mírně šikmo posazené. Nemají být vypouklé, ani zapadlé. Jsou lesklé, energického, avšak příjemného výrazu, barvy tmavě hnědé.Víčka dobře přiléhají.
4.2.8. Uši
Krátké, vzpřímené, dopředu otočené, vysoko nasazené a blízko sebe postavené. Jsou trojhranné, se širší základnou, na hrotech bud zašpičatělé nebo lehce zaoblené. Ušní boltce jsou pokryty delší hustou srstí, která zejména u kořene a po okraji boltce tvoří štětky.
Celkově má být hlava úměrná velikosti těla a ušlechtilá. Nesmí působit masivně, ani příliš jemně. Charakteristický jedinečný vzhled hlavy podminuje správné nasazení a nesení uší, jejich velikost, tvar a dlouhé osrstění.

5. Krk
Ladně nesený a utvářený, delší, velmi pružný. Směrem k plecím se mírně rozšiřuje. Linie krku svírá s horizontální rovinou úhel 45°. Krk je pokrytý hustou dlouho srstí.

6. Tělo
6.1. Hrudník
V průřezu oválného tvaru, jeho horní okraj je tupý, spodní zašpičatělý. Sahá po úroveň lokte. Žebra jsou mírně klenutá, ne však sudovitá.
6.2. Předhrudí
Ze předu širší, náležité osvalené.
6.3. Hřbet
Rovný, pevný, nepříliš dlouhý, v kohoutku lehce vyvýšený.
6.4. Bedra
Krátká, pružná, dobře vázaná, v jedné linii navazující na hřbet.
6.5. Břicho
Pevné, vtažené.
6.6. Záď
Začíná ve stejné výši se hřbetem a v mírně svažité linii, bez přechodu, směruje k ocasu.
6.7. Ocas
V klidu a v pohybu je volně spuštěný v lehkém oblouku, při vzrušení zvednutý po úroveň hřbetu.Je bohatě osrstěný a dosahuje k hleznu. Umělé zkracování je nepřípustné.
Celková linie těla od hlavy k ocasu je tvořena souborem ladných křivek.Délka trupu má být o něco vetší, než je výška v kohoutku.

7. Končetiny
7.1. Hrudní končetiny
Lopatka je správně šikmo uložená a ploše přiléhá. Kost ramenní je dlouhá a úhel, který svírá s lopatkou se blíží 90°. Loket směruje rovně dozadu, není ani vbočený, ani vybočený. Předloktí je při pohledu z kterékoliv strany rovné, s dobře vyvinutým, suchým svalstvem. Záprstí je pevné, dlouhé a nikoliv příliš strmé. Zadní stranu předloktí pokrývá přerůstající srst.
7.2. Pánevní končetiny
Dobře zauhlené v koleni i hleznu. Jsou při pohledu zezadu rovné. Stehno je silné, vydatné osvalené. Nárt je pevný. Kolenní a hlezenní klouby jsou dobře zaoblené. Zadní stranu stehen pokrývá přerůstající srst.
7.3. Tlapy
Středně velké, oválného tvaru. Mají pevné, pružné polštářky a klenuté, sevřené prsty s krátkými, silnými drápy. Polštářky a drápy jsou plné pigmentovány.

8. Pohyb
Přirozeným pohybem je nízký klus s diagonálním posunem končetin při zachování neměnné linie hřbetu. Chod je lehký, pružný a prostorný.

9. Kůže
Napjatá, v každé partii dobře přiléhavá. Pigment polštářku a drápu je černý, viditelné sliznice jsou tmavě pigmentovány...

10. Srst
Kromě obličejové části hlavy, hrotu ušních boltců a přední strany obou páru končetin, kde je srst krátká a hladká, pokrývá tělo lesklá, dlouhá, hustá, tvrdší srst. Její délka se pohybuje od 5 do 12 cm. Má být rovná nebo jen lehce zvlněná, na krku a hrudi mírně otevřená, jinak přilehlá. Dobře vyvinutá podsada je kratší a měkcí. Ušní boltce jsou bohatě osrstěny. U kořene a po okraji jsou vyvinuty štětky. Zvlášť dlouhá srst se tvoří na šíji, hřbetu a dále na zadní straně stehna a nártu, kde je mírně praporovitá. Ocas je hustě osrstěn a má na spodní straně dlouhou, mírně praporovitou srst.
10.1. Zbarvení srsti
Černá až kovově černá se sytě žlutými znaky typu „black and tan“.Čím jsou znaky sytější, tím lépe. Jiné zbarvení srsti než černá se znaky je nepřípustné. Znaky jsou vyvinuty:
- na okrajích a uvnitř ucha
- nad očima
- na lících, odkud plynule přecházejí na hrdlo, kde tvoří charakteristický půlměsíc
- na hrudi, přičemž hrudní znaky jsou odděleny od znaku na hrdle
- na pánevních končetinách, a to na vnitrní a zadní straně stehna a od prstu po úroveň hlezna
- kolem řitního otvoru
mohou být navíc vyvinuty na spodní straně hrudníku, břicha a ocasu, mohou chybět na zadní straně stehna.
Přednost se dává znakům vyvinutým v předepsaných partiích, zřetelně ohraničeným a sytě vybarveným.

11. Výška a hmotnost
11.1 Výška
Výška v kohoutku musí být: 52 až 55 cm u psa, 49 až 52 cm u feny. Od této ideální výšky se toleruje maximální možná odchylka + - 2 cm, která je již nedostatkem. Tzn . Minimum u psa je 50 cm, maximum 57 cm a u feny minimum 47 cm, maximum 54 cm.
11.2 Hmotnost
Se pohybuje v rozmezí 16 – 25 kg.

12.Nedostatky, vady, hrubé (vylučující) vady.
Jsou jakékoliv odchylky od standardu mírného (nedostatky), závažného (vady) a velmi závazného ( hrubé-vylučující vady ) charakteru.

12.1 Nedostatky
- drobivý chod.
- příliš výrazný nebo chybějící celní sklon.
- slabé čelisti.
- ne zcela tmavě hnědé oko.
- mírně delší ucho při správném nasazení
- kohoutková výška + - 2 cm oproti standardu ( pes 50,51 a 56,57 cm, fena 47,48 a 53,54 cm)
- delší nebo naopak kratší hřbet.
- měkké záprstí; strmé záprstí.
- ocas zahnutý do strany.Ocas tvořící kroužek.
- kratší srst.Příliš jemná struktura srsti.
- méně syté znaky (slámové žlutá).
- delší nebo kratší ocas.
- znaky chybějící na uších a kolem řitního otvoru.
- nezřetelně ohraničené znaky
- znaky více rozšířené na hlavě a hrudi, znaky méně výrazné na hlavě a hrudi
- malý bílý znak ( v toleranci do 3 cm)
12.2. Vady
- klabonosá nebo naopak pronesená čenichová partie.
- vypouklé nebo naopak vsazené oko.Světle hnědé oko.
- ucho nesprávného tvaru. Špatně nasazené ucho.Měkké ucho.
- krátký krk
- sudovitý nebo naopak plochý hrudník
- vybočené nebo vbočené lokty ( postoj sbíhavý, rozbíhavý ).
- strmě uložená lopatka.
- proláklý nebo klenutý hřbet.
- nepevná bedra.
- vybočená nebo vbočená hlezna ( postoj sudovitý, kravský ).
- strmý postoj pánevních končetin.
- přeúhlení pánevních končetin způsobující příliš spáditou hřbetní linii
- ocas stočený nad úrovní hřbetu.
- kadeřavá srst.
- výrazné světlé znaky
- znaky extrémně rozšířené na hlavě a na hrudi, znaky vyskytující se mimo předepsané partie
- znaky chybějící nebo viditelně ubývající ve více partiích
- znaky extrémně rozšířené na hlavě a na hrudi znaky vyskytující se mimo předepsané partie
12.3 Hrubé, vylučující vady
- zcela postrádající ušlechtilost
- kohoutková výška u psa menší než 50 cm a vetší než 57 cm a u feny menší než 47 cm a vetší než 54 cm.
- jakékoliv odchylky od nůžkového skusu : předkus, podkus, klešťový skus,nepravidelný skus
- ztráta kteréhokoliv zubu ( méně než 42 ).
- dravčí oko.
- svěšené nebo klopené ucho.
- jiné zbarvení srsti než černá se žlutými znaky.
- znaky vyskytující se mimo předepsané partie
- depigmentace čenichu, kůže a sliznic.
- vyloučeni musí být psi silně bázliví a agresivní jedinci.
- monorchismus a kryptorchismus.
- krátká srst typu krátkosrstých plemen, chybějící podsada
- úplná ztráta znaku

Registrace chovných jedinců
1. Je prováděna Plemennou knihou Českého kynologického svazu.
2. Majitelé chovných jedinců zasílají samostatně průkaz původu k registraci Plemenné knize neprodleně po absolvování bonitace ( nejpozději však maximálně do 30ti dnu). Obdrží zpět zaregistrovaný průkaz a Knihu krytí pro psy, eventuelně Knihu odchovu pro feny. Po zaregistrování chovného jedince na PK informuje o tom majitel feny svého OPCH, majitel psa všechny OPCH - a to zasláním oboustranné kopie zaregistrovaného průkazu původu.
3. Pokud chovný jedinec získá po bonitaci a registraci v PK CKS další výstavní ocenění a tituly nebo absolvuje zkoušku, musí majitel zaslat jeho průkaz na PK CSK k zaregistrování těchto změn. Jinak budou mít odchovy v průkazech zaznamenány pouze ta ocenění (zkoušky )rodičů, která jsou v Plemenné knize zaznačena při základní registraci.

Kdy jedinec není zařazen do chovu
Jestliže pes obdrží na výstave hodnocení „dobrý“ a méně. Jestliže fena obdrží hodnocení „dostatečná“. Při absolvování více výstav se vybírá vždy nejlepší ohodnocení. Je-li pozitivní výsledek RTG DKK vyšší než 2 stupně. Jestliže bonitaci absolvoval neúspěšně. Do průkazu původu se zapíše „nechovný“, případně bonitační kód. Hrubé vady, které vylučují jedince z chovu:
- kohoutková výška, rozdíl od standardu, tj. u psa méně než 50 cm a více než 57 cm; u feny méně než 47 cm a více než 54 cm.
- jakékoliv odchylky od nůžkového skusu: podkus,předkus,klešťový skus.
- chudozubost, psinkový chrup
- dravčí oko
- svěšené, klopené nebo nepevně postavené ucho
- umele zkrácený ocas
- jiné zbarvení srst než černá se znaky
- depigmentace čenichu, kůže a sliznic
- monorchismis a kryptorchismus
- z chovu musí být vyloučeni psi zjevně bázliví a lekaví.