|
Už na začátku roku jsem se
rozhodla, že tento rok si dáme s Adinkou do těla a tak jsem nás přihlásila
na Mistrovství republiky kavalírů v Jičíně. Je to pro nás sice
z ruky, ale já si řekla, dokud Aďa vidí a já držím v kuse, že
vyrazíme, no a abych nebyla pořád o víkendech pryč, a rodinka doma, tak jsem
vymyslela výlet pro celou rodinu.
Výlet
začínal už v pátek, kdy jsme vyrazili ve složení já, Adinka, Axa, Kubík a
můj drahý manžílek směr Jičín. Cesta proběhla v klidu a v navečer
jsme dorazili do Jinolic, kde jsme byli ubytování v chatičce
v jednom z místních kempů. Jako vzorná maminka za pomocí mého syna
Kuby (musí si zasloužit nedělní kapesné, tak musí pomáhat) jsem na cestu
udělala svačinku a na večeři kupu řízků (25 ks = mám žravou rodinu!). Po cestě
se svačinka snědla a na večeři byly naplánovány již zmíněné řízky s chlebem.
Ale ouha, chleba zůstal doma, tak jsme záhy po zabydlení v chatičce
vyrazili na klobásku s pivem. Kuba měl samozřejmě kofolu. (Chleba koupili kluci následující den a řízky
byly až v sobotu.)My jsme si dali s Laďou a s holkami pivečko a
šlo se spát, protože nás všechny čekal náročný den, mě závody s Adinkou a
kluky výlety po okolí.
Sobota
nám začala brzkým vstáváním a honem za veverkou. Axa totiž při ranním venčení objevila
rezavou krasavici a hnala se za ní, jako divá a nedokázala pochopit, že ta
zrzka nechce slézt ze stromu. Nakonec jsem jí ukecala, vrátily jsme se do
chatičky, kde už nás čekal Kuba s Laďou a vyrazili jsme směr Jičín. Tady
na místním cvičáku nás kluci vysadili a jeli si na výlet = lov turistických
známek.
Já jsem si našla vhodné místečko u kladiny (Axa se
zde dobře přivazovala) a šla jsem se odprezentovat. Ke svému zděšení jsem
zjistila, že má startovní číslo je 1. Málem mě omylo.
Naštěstí brzy přijelo spousta známých s kavalíry
a já aspoň na chvilku zapomněla. Abych
se trošku vzpružila, tak jsme společně s Vaškem a Pavlou vyrazili na kafe
a zjistit jaký je vůbec program závodů. Ten byl takový, že jumping byl
společný, pak se měla běžet zkouška, speciální běh pro kavalíry a jako poslední
běh byly agility.
Jak už jsem napsala závody začaly jumpingem. Takže
jsme si stouply na start a ejhle, šlo to. Adinka zaběhla čistý běh (4 . místo
mezi kavalíry a celkově 12. místo).
Dokonce čas byl super. Jako další se běžela zkouška. Adinka nezklamala a
běžela jako o život. Sice potvůrka skočila zónu na kladině (a to jsem si jí
hlídala), ale jinak běžela hezky a bylo z toho druhé místo. Pak se běžel
speciál. Adinka běžela hezky, ale chytly jsme 5 trestných bodů za odmítnutí na
slalomu. Byla to oje chyba, nedošlo mi, že se slalom běží po tunelu a Adinka už
prostě nevidí a jak vyběhla s tunelu na prudké sluníčko, tak tu tyčku
neviděla a napálila do ní hlavičkou. Naštěstí jí to nerozhodilo a doběhly jsme
to. Bohužel, paní rozhodčí dala hodně velkou postupovou a Aďa chytla ještě
trestné body (jako skoro všichni) za čas. Takže z toho bylo 10 místo a
v součtu na MR Kavalírů 9. místo. Jako poslední se běžely agility a Adinka
zde zabodovala, běžela čistě a doběhla na druhém místě. To mě potěšilo, asi
nejvíce z celých závodů, protože to byl poslední běh, na Adince byla vidět
únava – sluníčko a horko celý den, 4 běhy …
No Aďa je prostě boží. Po závodech jsme ještě
chvilku čekaly na vyhlášení. vyhlašovaly se normální závody. MR Kavalírů 2007 a soutěž, kterou pořádá klub Cavalier King Charles Spaniel klubu Čech, Moravy a Slezska
s názvem Sportovní šampion a sportovec roku. Té jsme
se vloni s Adinkou nezúčastnily, protože jsme v loňském roce neběhaly
agility. Ale letos se nám celkem daří, tak uvidíme, jak dopadneme. Na to se přijeli podívat i naši kluci. Největší
radost ze všech měli Kuba a Axa. Axa pro to, že už mohla být na volno a ne uvázaná
u kladiny a Kuba proto, že už dlouhou dobu si přál, aby maminka s Adinkou vyhrály
nějaký ten pohár. A Adinka jeho velký sen splnila. Musím napsat, jak MR kavalírů tak i závody
byly moc hezké. Paní rozhodčí stavěla pěkné
parkury (jen ty postupovou mohly nižší). Chtěla bych touto cestou
poděkovat Lence Železné a lidem, kteří pořádali MR Kavalírů poděkovat za tyto
závody, bylo to prostě super. Mě udělalo asi největší radost, že Adinka se v žádném běhu nediskla a
doběhly jsou součet.
Po závodech jsme jeli do kempu, kde se si Axa
zaplavala v rybníce, obě holky najedly a lehly si k odpočinku, já si
dala sprchu. Pak my dvounozí jsme ještě vyrazili na za naší neteří Hankou na
Sychrov, kde byly Skotské slavnosti. Bylo to moc fajn, ale já jsem nejvíce
ocenila kafe v restauraci a pak pivečko, na které jsme si zašli po návratu
do kempu. Byl to super den, ale únava nás všechny zmohla a tak se šlo brzy
spinkat.
V neděli
jsme si trošku, ale opravdu trošku přispali. Po venčení, umytí, no prostě po
ranní klasice jsme se vydali do prachovských skal, na menší asi
desetikilometrovou procházku. Všem se to líbilo, ale nejvíce se to líbilo naší
Axe. Ta lítala dopředu, dozadu, nahoru dolu. Prostě byla ve svém živlu. Adinka
sice šlapala statečně, ale bylo vidět, že je po sobotě unavená. Abych byla
upřímná, tak já jsem taky ocenila, když jsem si mohla sednout. Naštěstí
procházka končila na kafíčku a tak jsem si přišla i já na své. Pak jsme jeli na
Sychrov pro Hanku, dali si zde obídek a jeli jsme domů. Doma jsme vybalili, Aďa
se vyfotila se svými závodními trofejemi (Axa jí tiše i nahlas záviděla),
najedli jsme se a postupně jsme upadali do bezvědomí. Všichni byli
z výletu spokojení, unavení, ale doma je doma.
Já
jen doufám, že Adinka příští rok ještě uvidí a se vydáme opět na další MR
kavalírů.
P.S.:Podrobné výsledky Adinky jsou zde.
Další fotografie z MR Kavalírů zde.
|
|
